Proč číst dětem pohádky nejen o Vánocích?
„Chcete-li, aby byly vaše děti chytré, čtěte jim pohádky. Chcete-li, aby byly ještě chytřejší, čtěte jim více pohádek.“ Albert Einstein
Pracuji jako vychovatelka ve školní družině a rozhodla jsem se dětem během odpočinkové části dvakrát týdně pohádku předčítat já, ostatní dny si čtou samy. Někdo by se mohl ptát, proč stále číst dětem, které to již umí i bez mojí pomoci? Myslím si, že pokud se mohou pohodlně usadit a v klidu poslouchat daný text, mnohem lépe jej vstřebají a tato forma je pro ně stále ještě v tomto věku snazší. Pokud mají převyprávět příběh, který si přečetly samy, je to pro ně až na pár výjimek obtížnější. Zároveň jsme si takto vytvořily rituál společného čtení, na který se já i děti velmi těšíme. V dřívějších dobách našich babiček a prababiček byla pohádka jedním z nejdůležitějších prvků, jak nejen dětem zprostředkovat různé příběhy, ukázat kladné i záporné charakterové vlastnosti lidí. Jednalo se o útvar lidové slovesnosti, jehož vyprávění si lidé předávali z generace na generaci. Stala se oblíbenou právě pro svůj děj či obvykle šťastný konec, vítězství dobra nad zlem.
Pracuji jako vychovatelka ve školní družině a rozhodla jsem se dětem během odpočinkové části dvakrát týdně pohádku předčítat já, ostatní dny si čtou samy. Někdo by se mohl ptát, proč stále číst dětem, které to již umí i bez mojí pomoci? Myslím si, že pokud se mohou pohodlně usadit a v klidu poslouchat daný text, mnohem lépe jej vstřebají a tato forma je pro ně stále ještě v tomto věku snazší. Pokud mají převyprávět příběh, který si přečetly samy, je to pro ně až na pár výjimek obtížnější. Zároveň jsme si takto vytvořily rituál společného čtení, na který se já i děti velmi těšíme. V dřívějších dobách našich babiček a prababiček byla pohádka jedním z nejdůležitějších prvků, jak nejen dětem zprostředkovat různé příběhy, ukázat kladné i záporné charakterové vlastnosti lidí. Jednalo se o útvar lidové slovesnosti, jehož vyprávění si lidé předávali z generace na generaci. Stala se oblíbenou právě pro svůj děj či obvykle šťastný konec, vítězství dobra nad zlem.
Pokud se zamyslím nad touto skutečností, převládají u mne myšlenky na to, že se pohádky a jejich čtení v dnešní době poněkud podceňují. Rodiče při svém hektickém tempu zapomínají nebo opravdu nemají žádný volný čas se zastavit a společně se svými dětmi strávit alespoň krátkou chvílí nad pohádkou. Proč by to tak mělo být, možná napadne leckterou maminku, která je ráda, že si po pracovním dni chvíli odpočine a má chvilku jen sama pro sebe? Neměli bychom zapomínat na to, že pohádka či podobné příběhy mají obrovský vliv na slovní zásobu, schopnost se vyjádřit, myšlení, fantazii dětí apod. Děvčata bez zaváhání obdivují krásné šaty princezen, moudrost králů, chlapci se v duchu pouštějí do boje s drakem a zlým čarodějem.
Na základě čtení pohádek, děti mohou začít rozeznávat co je dobré a co zlé. Zkouší nalézt řešení, jak například přelstít zlou ježibabu, rozvíjí přitom naplno svou fantazii. Zároveň se při postupném plnění několika úkolů k osvobození princezny učí, že je třeba trpělivosti a klidné rozvahy. Často zde mohou nalézt řešení nějaké situace z jejich současného nebo budoucího života. Co z toho tedy vyplývá? Toto všechno bezpochyby přispívá k rozvoji a formování dětské osobnosti v kladném slova smyslu.
Jako vychovatelka musím samozřejmě vybírat pohádky se srozumitelným textem, případně se pozastavit nad slovem neznámým či již běžně nepoužívaným a dětem jej vysvětlit. Velice mne však překvapilo, že děti neznaly klasické pohádky „Pták Ohnivák a liška Ryška“ či „O Nesytovi a čertovi“ a mnoho jiných od autorů jako je Božena Němcová nebo Karel Jaromír Erben. Rozhodla jsem se tedy, že jim právě tyto pohádky budu v družině interpretovat. Při čtení se soustředím na správnou intonaci, hlasitost, tón hlasu a celkovým přednesem dětem jednotlivé postavy co nejvíce přiblížit a tak je ještě více vtáhnout do děje. Osvědčilo se mi po přečtení pohádky, ještě s dětmi o příběhu besedovat nebo nakreslit obrázek. Mohou si pak samy vybrat, která část, postava se pro ně stala nejpřitažlivější. Zároveň si často zkusíme pohádku zdramatizovat nebo alespoň si předvedeme typické chování, chůzi, zvuk či vzhled pohádkového hrdiny z lidské, zvířecí říše. Tím vším se pohádkový příběh stává pro děti nejen zábavou, ale také poučením. Pohádka by tedy měla patřit přirozeně alespoň do světa dětí předškolního a školního věku. Děti se chtějí stávat zakletou princeznou, statečným Honzou, zeleným umáčeným vodníkem nebo veselým čertíkem. Interpretováním pohádek jim umožníme rozvoj jejich představivosti a pomůžeme jim realizovat hru „na jako“, chtějí se ztotožnit s hrdiny příběhu. Improvizují, hledají různé převleky, tvoří si kulisy a postavu si dle vlastní fantazie samy dotvářejí tak, jak by ji právě ony chtěly mít. Zároveň se tak nevědomky zdokonalují v komunikaci a kooperaci s ostatními dětmi. Toto vše pomáhá dítěti utvořit si vlastní pohled na svět a začlenit se do společnosti. Zároveň po poslechu či zhlédnutí pohádky děti chtějí vyprávět, podělit se s ostatními o dojmy, o děj příběhu a to bezpochyby vede k rozšíření slovní zásoby a schopnosti zprvu jednoduše, postupně propracovaněji reprodukovat daný příběh.
Jaké jsou pohádky dnes? Je třeba si uvědomit, že i pohádky se tematicky mění na základě rozvoje společnosti a techniky, na základě jejich požadavků. Často se tak stávají populární pohádkové postavy ze současné moderní tvorby. Děti se pojmenovávají a hrají si jako barevné mašinky z pohádky „Mašinka Tomáš“, kreslí žlutou houbu a jejího růžového kamaráda, obdivují hrdinství příběhu neohrožené party a jejich psa Scooby Doo…Je na nás – na rodičích, prarodičích, učitelích, vychovatelích, abychom nezapomínali na klasické pohádky jako například O Budulínkovi, O princi Bajajovi, Rumcajsovi, Pyšné princezně apod. a dětem je zprostředkovávali. Vždyť právě Smolíček dětem ukazuje, co se může stát, pokud nebudou poslouchat rodiče a otevřou dveře v lepším případě zlým Jeskyňkám. Jaký druh interpretace zvolit? Ve většině případů bych já osobně vybrala čtení a to z nejednoho důvodu. Obzvláště u starších pohádek máme přímou možnost vysvětlit neznámá či obtížná slova, případně složitější situace děje. Zároveň děti mohou pokládat otázky v případě, že něčemu nerozumí a tak okamžitě reagovat na čtený text. Takto interpretované pohádky také prohlubují jejich fantazii, jednotlivé postavy si představují podle svého a děj příběhu prožívají bez ovlivnění, například režiséra filmových pohádek. Bohužel se v některých současných pohádkách, animovaných filmech stále častěji objevuje neodpovídající zlo, vulgární slova, postavy bez jakéhokoli soucitu, děj z dnešní moderní přetechnizované doby. Pokud budou sledovat pouze tyto pohádky a pořady, zcela jistě se negativně odrazí na jejich chování, ať již současném, či budoucím. Měli bychom mít na paměti, že dítě si rádo vyzkouší mnoho věcí z příběhu ve skutečnosti a nedokáže správně vyhodnotit jaké následky jeho chování může přinést.
Je samozřejmé, že dnes využívají televizi, DVD, počítač, tablet apod. a v jisté míře je to také pro začlenění do „moderní“ doby žádoucí. Z toho vyplývá „další úkol dospěláků“ a to sledovat, jak děti tráví svůj volný čas a jak již zmiňuji, pokusit se vyčlenit s dětmi chvíli na přečtení pohádky, společně vybrat knihu a následně si o přečteném příběhu popovídat. Takováto činnost by se mohla stát určitým rodinným rituálem, na který se budou těšit nejen děti. Zároveň bude posilovat vzájemné pouto mezi dětmi a dospělými. Co říci na závěr?
Je samozřejmé, že dnes využívají televizi, DVD, počítač, tablet apod. a v jisté míře je to také pro začlenění do „moderní“ doby žádoucí. Z toho vyplývá „další úkol dospěláků“ a to sledovat, jak děti tráví svůj volný čas a jak již zmiňuji, pokusit se vyčlenit s dětmi chvíli na přečtení pohádky, společně vybrat knihu a následně si o přečteném příběhu popovídat. Takováto činnost by se mohla stát určitým rodinným rituálem, na který se budou těšit nejen děti. Zároveň bude posilovat vzájemné pouto mezi dětmi a dospělými. Co říci na závěr?
V úvodu zmiňuji citát Alberta Einsteina, který ve zkratce přesně vyjadřuje jak moc jsou pro děti pohádky důležité. Vyprávěly se již v dávných dobách. Pozastavíme-li se nad tím, co všechno čtení či vyprávění těchto tajemných příběhů dětem dává, zjistíme, že mají velký význam pro formování osobnosti dítěte. Rozvíjí slovní zásobu, schopnost vyjadřování se, vyprávění, rozeznání hodnot jako je dobro a zlo.
My, jako rodiče, prarodiče, učitelé či vychovatelé, tak naučíme děti koncentrovat se na četbu, na daný děj, posilujeme jejich paměť. Pohádky a pohádkové příběhy rozvíjí dětskou fantazii, myšlení, pomáhá dítěti při procesu socializace a kooperace s ostatními a v neposlední řadě posiluje pouto mezi dětmi a dospělými. Čtení pohádek umožňuje dítěti na rozdíl od podaného filmového zpracování, využít právě svou představivost a uchopit tak částečně děj podle svého. Dítě může zároveň pro něj srozumitelným způsobem částečně poznávat svět dospělých, svět okolo sebe, putovat časem. Nezapomínejme proto na tyto skutečnosti, neochuzujme naše děti a čtěme jim pohádky. Vždyť právě do jejich dětského světa patří nejvíce.
Autor: Jana Kronusová
