Báseň – žáci 5. B

Sněženky

Slunce volá na sněženku,

podívej se, jak je venku.

Zelený stonek, bílý květ,

ať sněženka spatří svět.

Všude ještě sníh a zima,

jenom trochu sluníčka.

U plotu nám ale roste

malá, bílá kytička.

V čepici a v šále venku

koukám tady na sněženku.

Posviť na ně sluníčko,

nabarvi je maličko.

Pod peřinkou spinkají,

mnoho času nemají.

Jejich bílá hlavička 

chce si užít sluníčka.

Na louce roste sněženka,

jaro nám kouká z okénka.

Jsou tu první sněženky

jako první domněnky.

Sněženky a petrklíče 

rozjasní nám naše líce.

Ve sněhu už vyrůstají,

na jezeře ledy tají.

Když najdeš první sněženku,

nebude už mráz venku.

Jaro přišlo už je tady,

slunce svítí do zahrady.

Každá kytka maličká

má radost ze sluníčka.

Pod sněhem jsou sněženky,

venku rostou bledule.

Dále máme pomněnky

a další jarní cibule.

Všechno kvete zas,

jaro přišlo včas.