Výtvarná výchova na základní škole
Výtvarné práce
Ačkoliv se to nezdá, výtvarná výchova na základní škole je docela opomíjeným, nedoceněným a neoblíbeným předmětem, a to hned z několika důvodů. Tak za prvé jsou žáci na začátku školního roku nuceni opatřit si pomůcky a doplnit si spotřebované barvy, což je samozřejmě finančně nákladné. Každý rok se pak učitel výtvarné výchovy potýká s tím, že někteří žáci svou výtvarnou krabici přinesou až v říjnu, nebo třeba vůbec.
Na úplně první hodině výtvarné výchovy asi tak polovina přítomných prohlásí, že neumí kreslit a myslí si, že tím mají na celý rok vystaráno. Mají dojem, že učitel jim bude dávat jedničky za cokoliv, co tzv. hodí na papír, protože není možné dostat z okrajového předmětu dvojku, nebo dokonce trojku. Nechápou, že učitel nehodnotí jen celkový dojem, ale především to, jak ovládnou techniku kresby nebo malby. I jen malý povedený kousek výkresu, nebo vynaložené úsilí podle instrukcí učitele jsou důvodem pro výborné hodnocení.
I přes tyto počáteční překážky žáci na naší škole vytvářejí krásné práce. Osvojují si různé výtvarné techniky, pozorují okolí, sledují práci ostatních, učí se od sebe navzájem, rozvíjejí svou představivost a postupně se přestávají bát neúspěchu. Často žasnu, co vznikne a kam se žáci dostanou. Někteří si potom dokonce volí i obory jako design, zlatnictví nebo oděvní tvorba a u přijímacích zkoušek musí předložit i výtvarné práce. Mnozí v kreslení najdou jen zábavu a způsob relaxace. I takové výsledky mě moc těší a ráda poslouchám obdiv mých kolegů, když vyvěšuji nové výkresy na nástěnky. Posuďte sami, co žáci dokážou už v září – stačí trocha snahy.
Autor: Mgr. Vladimíra Pitáková
Ačkoliv se to nezdá, výtvarná výchova na základní škole je docela opomíjeným, nedoceněným a neoblíbeným předmětem, a to hned z několika důvodů. Tak za prvé jsou žáci na začátku školního roku nuceni opatřit si pomůcky a doplnit si spotřebované barvy, což je samozřejmě finančně nákladné. Každý rok se pak učitel výtvarné výchovy potýká s tím, že někteří žáci svou výtvarnou krabici přinesou až v říjnu, nebo třeba vůbec.
Na úplně první hodině výtvarné výchovy asi tak polovina přítomných prohlásí, že neumí kreslit a myslí si, že tím mají na celý rok vystaráno. Mají dojem, že učitel jim bude dávat jedničky za cokoliv, co tzv. hodí na papír, protože není možné dostat z okrajového předmětu dvojku, nebo dokonce trojku. Nechápou, že učitel nehodnotí jen celkový dojem, ale především to, jak ovládnou techniku kresby nebo malby. I jen malý povedený kousek výkresu, nebo vynaložené úsilí podle instrukcí učitele jsou důvodem pro výborné hodnocení.
I přes tyto počáteční překážky žáci na naší škole vytvářejí krásné práce. Osvojují si různé výtvarné techniky, pozorují okolí, sledují práci ostatních, učí se od sebe navzájem, rozvíjejí svou představivost a postupně se přestávají bát neúspěchu. Často žasnu, co vznikne a kam se žáci dostanou. Někteří si potom dokonce volí i obory jako design, zlatnictví nebo oděvní tvorba a u přijímacích zkoušek musí předložit i výtvarné práce. Mnozí v kreslení najdou jen zábavu a způsob relaxace. I takové výsledky mě moc těší a ráda poslouchám obdiv mých kolegů, když vyvěšuji nové výkresy na nástěnky. Posuďte sami, co žáci dokážou už v září – stačí trocha snahy.
Autor: Mgr. Vladimíra Pitáková
