…. aneb jak to bylo dál? Žáci šestých ročníků napsali pokračování básně Jiřího Žáčka. A jak se jim to povedlo? Posuďte sami… 
… Udělali jsme si novou,
tentokrát to bylo s nivou.
A místo sladkých rozinek,
tam byly kusy polínek.
Niva sloužila jako malta,
dělníci u toho dělali salta.
Cestu zdobily kamínky
a pod cestou tekly malé pramínky.
Nakonec z toho byl dlouhý most,
který vedl až k zámku Kost.
Vysoký byl asi 50 metrů
a nejspíš měl přes 20 kilometrů.
Když se občané vsi vraceli z práce,
byla jim to velice trapná situace.
Všichni makali a oni ne,
ach, tomu já říkám teda pech.
Jako poděkování za krásnou stavbu
jim koupili lístky na voroplavbu.
A ještě je pak pozvali na kakao
a k tomu jim nabídli malé pikao.
Když se pak vraceli zpátky do vsi,
byl most rozťapkán na malé kusy.
To už je ale začalo štvát,
až jeden z dělníku pikaem flák.
Nakonec dělníci utekli pryč
a zbyl po nich jenom sendvič.
Chudáci občané stavěli cestu
a místo nivy tam dali těsto.
Makalo se, makalo,
až se to nakonec udělalo.
Cesta stála jako dřív,
ale ptáci to zase sežrali, TO JE HŘÍCH!
Laura Heroutová
… Podívejte, tam je cesta!
To mě podrž, je i z těsta.
Na to těsto hledí ptáci,
riskneme to, máme šanci.
Jeden pták však ihned hlásí,
že s tím riskem nesouhlasí.
Já to dělat nebudu!
To ti oči vydloubu!
Místo lupu vznikla rvačka,
v tom momentě prolétla stíhačka.
Jak se ptáci hluku lekli,
všichni se tak rozutekli.
Od té doby to tak bývá,
že se v městě cosi skrývá,
skrývá se tam cestička
z listového těstíčka.
Ondra Rulc
… Novou cestu staví pán,
jmenuje se Hurikán.
Nová cesta k nám do města
je pečená z chutného těsta.
Tuhle cestu snědl pes,
říkali mu Maxipes.
Maxipes byl mlsný pes,
sežral nám už půlku cest.
Zbylá půlka našich cest
rozpadá se už 1000 let.
Emma Filipi
… Nenasytní vy jste, ptáci,
však jste jenom pro legraci.
My vás všechny pochytáme
a na smetaně uděláme.
Ondra Staněk
… Pekař se bude musit snažiti
a mnoho těsta uhníti.
A my pak přímo na vále
rozinky k těstu přidáme,
cestu budem dobře hlídati,
nenecháme ji ptáky sežrati.
Jirka Buben
… Uděláme novou cestu
z mechu a kapradí,
ta tu mandlovou
určitě rychle nahradí.
Tak už jsme ji udělali,
dalo nám to práci,
dneska ale už víme,
že na ni nepoletí ptáci.
Kačka Svobodová
… Už tam mají cestu novou
a taky tam stojí dítě s kozou.
Nemají na cestě rozinky,
ale mají na cestě kamínky.
Není z mandlového těsta,
ale je z nějakého jiného těsta.
Dneska je už pátek,
proto má naše cesta svátek.
Bára Segertová
… Tentokrát ta cesta
je vyrobena z kynutého těsta.
Ta dlouhá cesta
vedla vedle do lesa.
A když jsme zase byli v práci,
sezobali tu cestu ptáci.
Postavila se nová cesta,
tentokrát z betonového těsta.
Od té doby nezobali,
jenom se na ni koukali.
Verča Šléglová
… A pak zase do města
vede další velká cesta.
Místo těsta s rozinkama
je to cesta s kamínkama.
Kamínky jsou velké, malé
Na cestě pěkně vydlážděné.
Matyáš Folprecht
… Udělali jsme proto novou cestu,
byla dlouhá až k dalšímu městu.
Ta cesta byla znova z těsta,
proto zas přiletěli ptáci ale i z Řecka.
Ta cesta už je známá po celém světě,
Znají ji i na Antarktidě.
Ale pozor! Znají ji jen ptáci,
Proto všichni odletěli do vsi.
Tu cestu mají doopravdy dobrou,
Proto všichni letěli najednou.
A tak po cestě nezbyl ani drobeček těsta.
Proto se všichni vrátili do svého města.
Anička Folprechtová
… Cesta dlouhá, dlouhá, dlouhá,
jde po ní krásná nevěsta
muž ji drží za ruku,
běží po mandlové cestičce
k naší malé vesničce.
Adéla Štolovská
Za český jazyk Mgr. Klára Zelenková
